Přiznejte příjmy z Airbnb či Uberu

14.12.2016

Článek Ondřeje Antoše byl publikován na serveru Peníze.cz

O tom, kolik si poskytovatelé ubytování či „taxikáři“ vydělají přes aplikace typu Airbnb a Uber, se mohou finanční úřady velmi snadno dozvědět, podobně jako tomu v minulosti bylo u prodejců přes portál Aukro. Pokud lidé tyto příjmy nepřiznávají, může to pro ně mít bolestivé následky. Rizikem není jen daň z příjmů, ale i případná DPH.

Popularita poskytování ubytovacích služeb prostřednictvím aplikace Airbnb roste, a podobným tempem zřejmě rostou i příjmy ubytovatelů, kteří ji využívájí. Kromě Airbnb se stejné trendy objevují i v jiných oblastech sdílené ekonomiky, například v přepravě osob s využitím aplikace Uber. Podle platných právních předpisů musejí takto podnikající osoby dosažené příjmy každoročně přiznat a zdanit. Neplatí to jen pro ty, u nichž celkový zdanitelný příjem včetně příjmu z ubytování/přepravy nepřesáhl v daném roce 15 tis. Kč, a dále pro zaměstnance, kteří si vedlejší činností v daném roce nevydělali více jak 6 tis. Kč.

Příjmy z ubytovacích služeb, kam právě spadají i příjmy dosažené prostřednictvím aplikace Airbnb, jsou obecně považovány za příjmy z podnikání, jsou-li poskytovány soustavně, a to bez ohledu na to, zda k činnosti bylo vydáno živnostenské oprávnění. Stejně tak je tomu u příjmů za přepravu osob přes aplikaci Uber.

Podnikatelské příjmy pak obecně podléhají nejen dani z příjmů, ale i odvodům sociálního a zdravotního pojištění, a dále pak dani z přidané hodnoty (po překročení limitu pro obrat ve výši 1 mil. Kč). Poskytovatel služeb by měl být již v okamžiku zahájení těchto činností registrován na příslušných úřadech a rovněž by si měl požádat o živnostenské oprávnění, jinak mu může hrozit pokuta za nelegální podnikání. V případě ubytovacích služeb pak v situaci, kdy poskytovatel přijímá platby v hotovosti nad rámec těch, které jsou mu připisovány na účet od Airbnb, se ho bude týkat i právě spuštěná evidence tržeb (EET).

 

Finanční úřady jsou na pozoru

S ohledem na objem potenciálních daňových úniků v této oblasti se začínají objevovat zprávy o tom, že finanční správa si již od Airbnb vyžádala informace o těch, kteří tyto platformy využívají, včetně údajů o dosažených příjmech. Finanční úřady k tomu kompetenci mají, dává jim ji platný daňový řád, a to v rámci tzv. vyhledávací činnosti. Tento institut spočívá v tom, že finanční úřad jednoduše požádá konkrétní subjekt, aby mu sdělil určité informace, a tento je povinen informace poskytnout.

Na přímý dotaz, zda si již finanční správa údaje od Airbnb vyžádala, tisková mluvčí ministerstva financí Linda Paterová uvedla, že se nemůže ke konkrétnímu subjektu vyjádřit, neboť by tím došlo k porušení zákonné povinnosti mlčenlivosti, kterou jsou finanční úřady vázány.

Jinak než jako varování si však nelze vysvětlit tiskovou zprávu ministerstva financí, která byla zveřejněna 21.11.2016 k problematice nepřiznaných příjmů. V ní se uvádí následující:

...Další „opomíjenou“ kategorií zdaňování příjmů jsou příjmy za služby poskytované prostřednictvím aplikace, kdy spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uživatelé). Obecně jde o systém Peer-to-peer neboli rovný s rovným, a nebo P2P neboli klient-klient. „Typickými příklady této tzv. sdílené ekonomiky jsou poskytovatelé přepravy prostřednictvím mobilní aplikace Uber nebo poskytovatelé populárního krátkodobého ubytování přes aplikaci Airbnb a další“, upřesnil Martin Janeček, generální ředitel Generálního finančního ředitelství. 

 

Kauza Aukro

Zkušenost z minulých let přitom ukazuje, že finanční správa v rámci vyhledávací činnosti údaje o příjmech dosažených přes internet či aplikace může snadno získat. Nejlépe to bylo vidět v kauze Aukro, kdy finanční úřady doměřovaly daně těm, kteří přes tento portál obchodovali a dosahovali významnějších obratů. Řada těchto případů pak dospěla až k Nejvyššímu správnímu soudu, díky čemuž si můžeme udělat obrázek o tom, jak finanční úřady postupovaly.

Finanční úřady si informace o obchodnících vyžádali přímo od serveru Aukro.cz a následně tyto porovnávaly s informacemi od bank, a tím, co konkrétní osoby uváděly ve svých přiznáních (pokud je vůbec podaly). Pokud byly údaje chybné, případně nebylo přiznání podáno vůbec, finanční úřady vyzývaly k nápravě. Řada poplatníků uposlechla a chybu dobrovolně napravila, někteří nikoliv, těm pak byla zpravidla doměřena vyšší sankce. 

V případě dobrovolného dodanění na základě podaného dodatečného daňového přiznání totiž vzniká poplatníkovi povinnost uhradit navíc pouze úrok z prodlení z doměřené daně za dobu, po kterou byla daň uhrazena v nesprávné nižší výši. Avšak v případě doměření daně finančním úřadem poplatník zaplatí kromě úroku z prodlení ještě i penále ve výši 20 % z doměřené daně. Dodatečné daňové přiznání je prakticky totožné jako řádné přiznání, pouze na titulní straně se označí kolonka dodatečné a na poslední straně se vypočítá dodatečná daň. Tuto skutečnost zdůrazňuje i výše zmíněná tisková zpráva ministerstva financí.

 

Dnes jsou doměrky bolestnější

V dřívějších kauzách kolem obchodů přes server Aukro platilo, že pokud neměl daný obchodník k činnosti spočívající v nákupu a prodeji movitých věcí živnostenské oprávnění, vykonával fakticky nelegální činnost a tato bylo zdaňována jako tzv. ostatní příjem. V důsledku toho nehrozilo, že by při zpětném doměření mohlo být uplatněno solidární zvýšení daně. Jenže v mezidobí došlo ke změně přístupu k této problematice a nyní jsou příjmy z činnosti vykonávané nelegálně považovány za příjmy z podnikání. Doměrky tak mohou být ještě bolestivější.

Co tedy těm, kteří příjmy z činností vykonávaných přes aplikace typu Airbnb či Uber hrozí? V prvé řadě je to doměření daně z příjmů z dosaženého zisku ve výši 15 % plus případné 7% solidární zvýšení daně. Kromě toho může být doměřeno i DPH ve výši 15 % (Airbnb), resp. 21 % (Uber), pokud dosažený příjem z podnikatelské činnosti přesáhl 1 mil. Kč za uplynulých 12 kalendářních měsíců. V některých případech pak může hrozit i doměření sociálního a zdravotního pojištění ve výši 42,7, resp. 45 % (včetně nemocenského pojištění) z vyměřovacího základu, kterým je polovina zisku.

V případě sankcí jde o úrok z prodlení za pozdní úhradu daně ve výši cirka 14 % ročně dlužné daně, úrok za pozdní podání přiznání rovněž ve výši až 5 % dlužné daně a dále pak již zmíněné penále ve výši 20 % z doměřené daně, je-li tato doměřena finanční úřadem a nikoliv přímo poplatníkem. Kromě těchto sankcí může hrozit již zmíněná pokuta za nelegální podnikání, je-li činnost vykonávána bez živnosti, a dále pak i pokuta, přijímá-li podnikatel platby v hotovosti a tyto neeviduje v rámci EET.

O tom, jak se nakonec finanční správa ke zdanění příjmů z dynamicky se rozvíjející sdílené ekonomiky postaví, se určitě brzy dozvíme z praxe...

Sdílejte na
Jak se připravit na drastické omezení výdajových paušálů 6.2.2017

Ačkoliv většina médií referovala o tom, že se živnostníkům vracejí slevy na děti, to podstatné zůstalo nevyřčeno: jejich výdajové paušály klesnou na polovinu, a vrácené slevy pomůžou jen několika z nich. Hypoteční makléři si nejspíš pohorší ze všech nejvíc. Co dělat?

Přiznejte příjmy z Airbnb či Uberu 14.12.2016

O tom, kolik si poskytovatelé ubytování či „taxikáři“ vydělají přes aplikace typu Airbnb a Uber, se finanční úřad velmi snadno dozví. Podobně to ostatně bylo v minulosti u prodejů přes Aukro. Zatajení těchto příjmů může mít bolestivé následky. Rizikem není jen daň z příjmů, ale i případná daň z přidané hodnoty.

Ondřej Antoš o novinkách na rádiu Zet 31.12.2016

Všichni netrpělivě očekávají rok 2017. S ním mimo jiné přijdou i novinky v placení daní. Některé už jsou jisté, jiné ještě čekají na poslední fázi schvalovacího procesu. O zásadních změnách v oblasti daní informoval na rádiu Zet daňový poradce Ondřej Antoš. Podle něj však bude v tomto ohledu až rok 2020, kdy se uvažuje o zcela novém zákonu o daních z příjmů.

Zpět na články