Ondřej Antoš o novinkách na rádiu Zet

31.12.2016

Všichni netrpělivě očekávají rok 2017. S ním mimo jiné přijdou i novinky v placení daní. Některé už jsou jisté, jiné ještě čekají na poslední fázi schvalovacího procesu. O zásadních změnách v oblasti daní informoval na rádiu Zet daňový poradce Ondřej Antoš. Podle něj však bude v tomto ohledu přelomový až rok 2020, kdy se uvažuje o zcela novém zákonu o daních z příjmů.

 

1. Březnové rozšíření povinnosti Elektronické evidence tržeb EET

Nejzásadnější změnou pro rok 2017 je podle Antoše březnové rozšíření povinnosti EET na oblast maloobchodu a velkoobchodu, která navazuje na první fázi. Ta se od prvního prosince dotýká restauračních a ubytovacích zařízení.

Druhá fáze začne platit od března a pocítí ji všechny maloobchody a velkoobchody. Nevyhnou se jí ale ani obchody s motorovými vozidly, s motocykly a s náhradními díly pro ně. Kadeřnictví, ordinace nebo hotely pak budou muset vystavovat účtenky za doplňkovou činnost. Jde o prodej drobných věcí, jako jsou například šampony.

„Poté budou následovat ještě dvě další fáze evidence tržeb. Další bude od 1. března 2018, kdy se zapojí podnikatelé provozující všechny ostatní činnosti (lékaři, dopravci, kadeřníci, taxikáři atd.). Od června 2018 pak budou následovat jako poslední různí řemeslníci,“ řekl Antoš.

 

2. Zvýšení daňového zvýhodnění dětí

Jde o zákon, který čeká v legislativním procesu. Předpokládá se ale, že k jeho schválení dojde a fyzičtí poplatníci jej budou moci zpětně uplatnit pro celý rok 2017. „Zvýhodnění na děti se zvýší ve vztahu k druhému a třetímu dítěti. V případě druhého dítěte stávající sleva vzroste ze 17 000 zhruba na 19 400 korun. U třetího dítěte to pak bude o 300 korun měsíčně více,“ informoval Antoš.

 

3. Daňové přiznání na dvě stránky

Zásadní dopad této změny nebude tak zásadní, jak se na první pohled zdá. Zcela určitě se podle Antoše nedotkne všech devíti set tisíců lidí, kteří podávají daňové přiznání. „Je to vlastně dáno tím, že tato forma daňového přiznání by se měla týkat pouze poplatníků, kteří mají výhradní příjmy ze závislé činnosti neboli ze zaměstnání. Prakticky pak půjde o zaměstnance, kterých se týká takzvané solidární zvýšení daně. Jde o jedince, kteří si v daném roce vydělali přibližně 1,3 milionu korun. Případně se pak bude týkat zaměstnanců, kteří měli v daném roce souběžně dva a více zaměstnavatelů,“ sdělil Antoš na rádiu Zet.

Formulář nemohou naopak využít osoby, jejichž příjmy pocházejí z dividend, podílových listů, dluhopisů a příjmy ze zdrojů v zahraničí. Dvoustránková verze se rovněž nebude příliš lišit od té současné čtyřstránkové. Daňoví poplatníci totiž budou vyplňovat v obou verzích stejný počet řádků.

 

4. Zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc

Od nového roku rovněž stoupne minimální mzda na 11 tisíc korun. V daních se na minimální mzdu váže hned několik limitů. První se pojí k osvobození pravidelně vyplácených důchodů. Pokud roční výše důchodů přesáhne 36 násobek minimální mzdy, tak dojde k navýšení přebytkové částky.

„To znamená, že se posunuje hranice pro osvobození těchto důchodů. Pokud vezmeme minimální mzdu 11 tisíc korun, tak tato hranice se zvyšuje zhruba z těch 356 tisíc na 396 tisíc korun ročně. Kromě toho se na minimální mzdu váže i horní hranice pro uplatnění slevy na dani za školkovné. Jde o slevu na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení, která s minimální mzdou vzroste na 11 tisíc korun,“ uvedl Antoš.  

Zdroj: Zet

Sdílejte na
Ministerstvo financí: kryptoměny se účtují jako zásoby 26.8.2018

Ministerstvo financí před prázdninami zveřejnilo stanovisko k účtování a evidenci digitální měny. Doporučuje ke všem kryptoměnám přistupovat jako k zásobám, a to bez ohledu na skutečnost, za jakým účelem jsou tyto digitální měny drženy.

Nový postup pro výpočet směrné hodnoty 20.8.2018

V červnu vláda schválila novelu prováděcí vyhlášky k zákonu o dani z nabytí nemovitých věcí. Vyhláška by měla být z převážné části účinná od 1.1.2019, některá dílčí ustanovení však platí již od letošního července.

Od podpory montoven k projektům výzkumu 10.8.2018

V legislativním procesu je návrh novely zákona o investičních pobídkách, který má posílit inovativní potenciál české ekonomiky a podpořit vznik pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Připravovaná novela zákona by měla nabýt účinnosti v roce 2019.

Zpět na články